Hlodavci jsou živí tvorové a mají plné právo na vlastní život. S tím jistě budete souhlasit. Jenže jsou jisté situace, kdy se před jejich působením musíme chránit a zabezpečit zejména potraviny a hmotný majetek.
Sklady obilí a potravin – jestliže hlodavci, například potkani, proniknou do skladových prostor s potravinami a zemědělskými komoditami, například obilím, mohou tu napáchat značné škody. Poškodí obaly potravin i samotné potraviny, kontaminují je svými výkaly a tím pádem mohou znehodnotit obrovské množství výrobků. Ideálním řešením je vždy prevence – pokud se podaří hlodavcům zabránit v kontaktu s těmito předměty, například důsledným uzavíráním objektů a odpuzovacími mechanismy, pak není třeba dalších zásahů, jako je deratizace v Teplicích.
Obchodní logistika – podobné škody mohou tato zvířata napáchat v logistice, kdy se transportuje různé zboží napříč celým světem. Hlodavci jsou schopni poškodit zásilku s nábytkem, s textilem, s hračkami, s obuví či s elektronikou. Nemají vlastní rozum, aby rozlišili, že jde o průmyslové zboží, může jim vyhovovat k okusování například jen samotný balicí papír. Dřevo zas pro ně představuje vhodný předmět pro broušení řezáků.
Elektrické kabely – s tímto fenoménem se také můžete setkat, překousané elektrické kabely jsou poměrně častým jevem například u automobilů, ani kabel zkrátka není překážkou pro ostré zvířecí zuby. Sice si na nich žádný hlodavec nepochutná, ale že je vodiče zajímají, prokazuje velmi mnoho případů z reálné praxe.
Přenosné bakteriální choroby – hlodavci také bývají přenašeči bakteriálních chorob. Je to například leptospiróza nebo tularémie, které jsou přenosné i na člověka. Leptospiróza může u člověka s oslabenou imunitou přejít do Weilovy nemoci a mít velmi dramatický průběh. Bakteriální onemocnění jsou tedy dalším důvodem, proč se zabezpečit před výskytem divoce žijících hlodavců.